Odborné články v časopisech
Ohřev venkovního čerstvého vzduchu teplem z výroby chladu v KCP Praha
Vytápění, větrání, instalace 3/2021 [ pdf ] (7,3 MB)
Účinnost kapalinových okruhů zpětného získávání tepla (ZZT) je ve většině případu menší jak účinnost se systémy s rotačními regeneračními výměníky. Je ale možné docílit i opak tím, že se propojí kapalinové systémy ZZT do systémů výroby a distribuce tepla a chladu. Bude tak realizován „transport energií mezi jednotlivými systémy“ TZB. Toto jsem realizoval pro projekt EPC v Kongresovém centru Praha (KCP). Výsledkem je, že např. od venkovní teploty – 20°C do venkovní teploty +20°C (teplejší nasávaný vzduch nepotřebujeme), se potřebné teplo pro ohřev vzduchu získává z převážné části z výroby chladu s relativně malou čerpací prací.
Ideální rozvod chladících systémů – Provoz chladicích zařízení pro klimatizaci budov s ohledem na dosažení maximálního celkového chladicího faktoru
Vytápění, větrání, instalace 3/2020 [ pdf ] (1,9MB)
Článek pojednává o různých systémech distribuce chladu pro klimatizační zařízení v objektech a jejich vlivu na chladicí faktor zdroje chladu. Nabízí možná řešení, při kterých je minimalizována celková energetická náročnost na výrobu a distribuci chladu pro klimatizaci budov.
Hydraulická stabilita soustav s čerpadly s řízenými otáčkami oběžného kola.
Vytápění, větrání, instalace 4/2014 [ pdf ] (1,5 MB)
Článek upozorňuje na možná úskalí hydraulické stability soustav, ve kterých jsou instalována čerpadla s řízenými otáčkami oběžného kola a nabízí doporučená a vyzkoušená funkční zapojení s těmito čerpadly.
Praktické zkušenosti s využitím indukčních vyústí k distribuci vzduchu a provozu vzduchotechnických systémů
Vytápění, větrání, instalace 3/2015 [ pdf ] (7,9 MB)
První část článku pojednává o praktických zkušenostech s využitím indukčních výustí k distribuci vzduchu v místnostech. Jde o zkušenosti s instalací indukčních jednotek v podokenních parapetech a vlivu umístění nasávacího místa sekundárního (indukovaného) vzduchu v čele parapetu na kvalitu vzduchu v prostoru.
Ve druhé části jsou popsány atypické instalace polí sestavených z trysek/dýz v podhledech a zástěnách s možností realizace kvantitativní regulace množství přívodního vzduchu dle teploty a obsahu CO2. v prostoru. Tyto instalace jsou vhodné pro „bezprůvanový“ odvod větších tepelných zátěží rozptýlených v prostoru, které nelze místně odsávat, a jsou trvale obsluhovány.
Ve třetí části jsou popsán y zkušenosti z řešení problémů se stropními anemostaty.