Studijní materiály a přednášky o TZB z konferencí, sympozií a seminářů pro projektanty, provozovatele a studenty ČVUT z oboru „Technika prostředí“ – Klimatizace a Větrání

• ČVUT – Specifikace požadavků projektanta VZT na systém MaR
• ČVUT – Optimalizace energetického hospodářství TZB
• Velkoplošné kanceláře, stropní: anemostaty, indukční jednotky a štěrbinové vyústky v provozu
• Zamezení pronikání výparů z kanalizace do vzduchotechnických systémů
• Vzduchotechnika a kanalizace – původní + Video prezentace
• Ohřev čerstvého vzduchu teplem z výroby chladu v KCP
• Ohřev čerstvého vzduchu teplem z výroby chladu v KCP – původní + Video prezentace
• Regulace parametrů přívodního vzduchu
• Optimální provoz tepelného čerpadla jako zdroje tepla i chladu
• Rotační regenerační výměník ZZT v praxi
• Provozní zkušenosti se systémy protizámrazových ochran v systémech TZB
• Provoz Státní opery Praha po rekonstrukci
• Provoz chladicích zařízení pro klimatizaci budov s ohledem na dosažení max. faktoru
• Praktické zkušenosti s využitím indukčních vyústí k distribuci vzduchu
• Možnosti MaR ve snižování spotřeby energií, projekční chyby
• Problematika čerpadel s řízenými otáčkami oběžného kola
• Udělení pamětní medaile za dlouholetý významný přínos oboru

Úvodní přednášky pro kurzy „Klimatizace a Větrání“ na ČVUT Praha:

ČVUT – Specifikace požadavků projektanta VZT na systém MaR

Úvod přednášky: Mikroklima je ve většině případů zajišťováno systémy vzduchotechniky (VZT) – klimatizací. Pro zajištění ideálního mikroklima s minimální spotřebou energií je nezbytné, aby projektanti vzduchotechnických zařízení (VZT) v souladu s požadavky ČSN EN 16798-1, ČSN EN 13053 a souvisejících technických norem jednoznačně specifikovali v projektové dokumentaci požadavky na jednotlivé navazující profese. Jedna z důležitých profesi je měření a regulace(MaR). O této problematice pojednává přiložená přednáška a prezentace.

↑ Zpět na seznam přednášek

ČVUT – Optimalizace energetického hospodářství TZB

Úvod přednášky: Spotřeba energií pro technická zařízení budov (TZB) tvoří podstatnou část nákladů na výstavbu a provoz objektů. V blízké i daleké budoucnosti není naděje na snížení cen dostupných energií a navíc budou postupně jednotlivé zdroje energií, které používáme v běžném životě, vyčerpány. U zařízení, realizovaných v minulém století před rokem 1973 (před ropnou krizí), se všeobecně předpokládalo, že energetické zásoby v průmyslových zemích jsou téměř nevyčerpatelné. Po roce 1973, kdy cena jednoho barelu ropy (158,8 litrů) stoupla z 2,83 USD za necelý jeden rok na čtyřnásobek a v roce 1980 se prodávala již za 36,15 USD, v roce 2014 cca 110 USD, (současná cena duben 2025 je cca 65 USD/barel ropy Brent), si i ve vyspělých zemích začali uvědomovat, jak je důležité energie využívat hospodárně. Dále se začalo přihlížet i k ekologickým škodám, způsobených klasickou energetikou. To vyvolalo celosvětově tlak na snižování energetické náročnosti všech zařízení, včetně nutnosti optimalizovat energetické hospodářství TZB. To znamená stanovení optimální velikosti nákladů na TZB při realizaci objektu, vzhledem k úspoře energií při jeho provozování v době jeho životnosti. Některé technologie jsou již propracovány tak daleko, že vznikají stavby se zanedbatelnou spotřebou energie. Ale realizace takového objektu je často velice energeticky náročná (spotřeba tzv. šedé energie), vzhledem k použitým materiálům a náročnosti stavby. Optimalizovat energetické hospodářství TZB znamená, dát tyto dvě hlediska do optimálního poměru. Jedna z hlavních částí TZB jsou vzduchotechnická zařízení (VZT), kterým budeme věnovat největší pozornost. O této problematice pojednává přiložená přednáška a prezentace.

↑ Zpět na seznam přednášek

Zamezení pronikání výparů z kanalizace do vzduchotechnických systémů

Přednáška 26. konference VZT 2025:

Přednáška pojednává o tom, jak zabránit, aby se výpary z kanalizace dostávaly do systémů úpravy vzduchu vzduchotechnických systémů, lidově řečeno do systémů KLIMATIZACE.

↑ Zpět na seznam přednášek

 Ohřev čerstvého vzduchu teplem z výroby chladu v KCP

Přednáška 28. konference vytápění 2025:

Přednáška pojednává o rekonstrukci energetických systémů Kongresového centra Praha (KCP) formou EPC s cílem:
MINIMALIZOVAT PROVOZNÍ NÁKLADY PRO PRIMÁRNÍ ZDROJE ENERGIÍ.
Účinnost kapalinových okruhů zpětného získávání tepla (ZZT) je ve většině případu menší jak účinnost se systémy s rotačními regeneračními výměníky. Je ale možné docílit i opak tím, že se propojí kapalinové systémy ZZT do systémů výroby a distribuce tepla a chladu. Bude tak realizován „transport energií mezi jednotlivými systémy“ TZB. Toto jsem realizoval pro projekt EPC v Kongresovém centru Praha (KCP). Výsledkem je, že např. od venkovní teploty – 20°C do venkovní teploty +20°C (teplejší nasávaný vzduch nepotřebujeme), se potřebné teplo pro ohřev vzduchu získává z převážné části z výroby chladu s relativně malou čerpací prací.

Zajímavosti a ukázky z řešení rekonstrukce v KCP formou EPC

↑ Zpět na seznam přednášek

Regulace parametrů přívodního vzduchu

Přednáška 25. konference VZT 2023:

Přednáška pojednává o provozních zkušenostech s regulací parametrů přívodního vzduchu ze zařízení pro úpravu vzduchu – převážně ze vzduchotechnických jednotek s důrazem na optimální pohodu v prostoru a maximální efektivitu provozu. Základ je regulační charakteristika.

↑ Zpět na seznam přednášek

Vzduchotechnika a kanalizace

Přednáška Green Way Day 2022

Přednáška byla o tom, jak zabránit, aby se výpary z kanalizace nedostávaly do systémů úpravy vzduchu ve vzduchotechnických systémech, lidově řečeno do systémů KLIMATIZACE

↑ Zpět na seznam přednášek

Optimální provoz tepelného čerpadla jako zdroje tepla i chladu

Přednáška 24. konference VZT 2021:

V případě použití tepelného čerpadla v systému zdrojů jako současný zdroj tepla i chladu, s požadavkem na určitou konkrétní teplotu otopné i chlazené vody a maximální efektivitu provozu, je vhodné dodržet určitá pravidla zapojení rozvodů a regulace systémů okruhů rozvodů. Přednáška nastiňuje možnost zapojení jednotlivých okruhů systémů vytápění a chlazení tepelným čerpadlem, s důrazem na celkovou efektivitu provozu.

↑ Zpět na seznam přednášek

Rotační regenerační výměník ZZT v praxi

Článek se zabývá problematikou návrhu a provozu rotačních regeneračních výměníků (RRV)
používaných ve vzduchotechnických (VZT) systémech k regeneraci přiváděného vzduchu –
rekuperaci tepla a změnou vlhkosti, mezi odpadním vydechovaným a čerstvým přívodním
venkovním vzduchem. Autor upozorňuje na časté provozní problémy a nesprávnou funkci
těchto zařízení, které mnohdy pramení již z chyb v projektové dokumentaci.
Příspěvek se zaměřuje na klíčové aspekty ovlivňující výkon a účinnost RRV a míru znečištění
přívodního vzduchu odtahovaným. Jde hlavně o:
 Vliv umístění kola RRV vzhledem k umístění přívodního a odtahového ventilátoru.
 Funkce proplachovací komory, kde MÁ být a kde NESMÍ být.
 Vliv použitého materiálu teplosměnné plochy kola na přenos vlhkosti.
 Vliv otáček regeneračního kola na přenesený výkon.
 Integrace RRV do systémů měření a regulace (MaR.
 Údržba, čištění kola
Text si klade za cíl poukázat na složitost správného návrhu a umístění RRV, ačkoliv se jejich
princip může zdát na první pohled velmi jednoduchý.

↑ Zpět na seznam přednášek

Provozní zkušenosti se systémy protizámrazových ochran v systémech TZB

V našich podmínkách, kdy provozujeme zařízení techniky prostředí, je i období, kdy je venkovní teplota vzduchu v podnulových hodnotách, tzn. pod bodem mrazu vody. V některých případech se používá i technologie, u které i při venkovní nadnulové teplotě vzduchu, je teplota média pod bodem mrazu vody. U všech těchto systémů, kde dochází ke styku s vzdušnou vlhkostí nebo přímo s vodou jako náplní systémů, se musí zrealizovat protizámrazová ochrana, která chrání tato zařízení před problémem s provozováním, v některých případech přímo před destrukcí tohoto zařízení vlivem podnulové teploty. Použití protizámrazové ochrany je různé dle druhu provozovaného zařízení. Dále jsou uvedeny ty nejpoužívanější.

↑ Zpět na seznam přednášek

Provoz Státní opery Praha po rekonstrukci

Přednáška XII. sympozium GREEN WAY 2021

Prezentace přednášky pojednává o způsobu, jakým bylo realizováno vytápění, větrání a chlazení objektu Státní opery Praha (SOP) dříve a nyní. Nejvíce se věnuje stavu po poslední rekonstrukci  v roce 2016 až 2021. Při této rekonstrukci byl mimo jiné použit inovativní způsob přívodu vzduchu do hlediště s použitím kobercové vyústky – do klasického koberce laserem vypálené dýzy pro požadované množství a diferenční tlak firmou Příhoda s.r.o. https://www.prihoda.com/cs/

↑ Zpět na seznam přednášek

Ohřev vzduchu z výroby chladu v Kongresovém centru Praha – původní

Prezentace přednášky pojednává o rekonstrukci energetických systémů Kongresového centra Praha (KCP) formou EPC s cílem:
MINIMALIZOVAT PROVOZNÍ NÁKLADY PRO PRIMÁRNÍ ZDROJE ENERGIÍ.

↑ Zpět na seznam přednášek

Provoz chladicích zařízení pro klimatizaci budov s ohledem na dosažení maximálního celkového chladicího faktoru.

Přednáška 22. konference VZT 2017
Přednáška GREEN WAY DAY 2017

Příspěvek pojednává o různých systémech distribuce chladu po budově pro klimatizační zařízení v objektech a jejich vliv na chladicí faktor zdroje chladu. Nabízí možná řešení, při kterých je minimalizována celková energetická náročnost na výrobu a distribuci chladu pro klimatizaci v budovách.

Celkovou spotřebu energie vynaloženou v klimatizovaných budovách na chlazení je možné rozdělit na dvě základní oblasti
a) Spotřeba elektrické energie vlastního chladicího stroje
Chladicí faktor chladicího zařízení EER
„PROVOZ V OBLASTI MAXIMÁLNÍHO CHLADÍCÍHO FAKTORU EER“
EER=chladicí výkon / PŘÍKON
b) Spotřeba  pomocné energie pro pohon  čerpadel, které zajišťují distribuci chladu v budově a vzduchotechnických zařízení
Spotřeba pro pohon čerpadel systémů okruhů chlazené vody
regulace na „OTEVŘENÝ VENTIL“
Spotřeba vlastních vzduchotechnických zařízení
„OPTIMALIZACE PROVOZU“

Kompresorové chladicí zařízení

Udělení pamětní medaile za dlouholetý významný přínos oboru klimatizace a větrání

↑ Zpět na seznam přednášek

Přednáška GREEN WAY DAY 2017

↑ Zpět na seznam přednášek

Praktické zkušenosti s využitím indukčních vyústí k distribuci vzduchu

Přednáška 21. konference VZT 2014

Přednáška pojednává o praktických zkušenostech s využitím indukčních vyústí k distribuci vzduchu v místnostech. V první části jsou popsány zkušenosti s instalací indukčních jednotek v podokenních parapetech a vlivu umístění nasávacího místa sekundárního (indukovaného) vzduchu v čele parapetu na kvalitu vzduchu v prostoru. Ve druhé části jsou popsány atypické instalace polí z trysek/dýz v podhledech a zástěnách, s možností realizace kvantitativní regulace množství přívodního vzduchu dle teploty a obsahu CO2 v prostoru. Tyto instalace jsou vhodné pro „bezprůvanový“ odvod větších tepelných zátěží rozptýlených v prostoru, které nejdou místně odsávat a jsou trvale obsluhovány.

• Klasické používání dýz jako koncového elementu
  • distribuce vzduchu na velké vzdálenosti
  • pro umístění do stěny nebo stropu
  • pro velké haly, divadla, koncertní sály
  • pro vytápění s Δtp ≤ 25 K a chlazení s Δtp ≤ −14 K
  • přestavení směru proudu výstupního vzduchu ručně nebo servopohonem (např. ± 25°)
  • vysoká výstupní rychlost proudu vzduchu
  • do akusticky náročných provozů – výdechovou rychlostí 6 až 7 m/s, teplotou přívodu 12 °C, do prostoru s teplotou 26 °C, hladinou akustického tlaku A 0.5 m od tryskového pole pod 20 dB.
  • tryskové pole z dýz – např. v indukčních jednotkách, samostatně v prostoru

Dýza / Tryska – atypické použití
Jedním z koncových elementů, u kterých dochází k značné indukci vzduchu z prostoru do proudu přiváděného vzduchu, jsou speciální dýzy pro přívod vzduchu, event. z těchto dýz vytvořené tryskové pole. Existují také dýzy, které jsou uloženy v kulovém pouzdře. Tyto dýzy je možné libovolně natáčet a tím zajistit jiný sklon dýz v létě, kdy se chladí a v zimě, kdy je potřeba vzduchem vytápět. V provozu jsme používali i dýzy v akusticky náročném prostoru, s výdechovou rychlostí 6 až 7 m/s, teplotou přívodu 12 °C, do prostoru s teplotou 26 °C, hladinou akustického tlaku 0.5 m od tryskového pole pod 20 dB(A). Jedná-li se o větší prostory, je problém celý prostor řádně provětrat a určit místo pro čidlo teploty, dle kterého se řídí teplota přívodního vzduchu. Z tohoto důvodu se odtahové vyústky nedávají např. jen na strop, ale i na stěnu do zóny pobytu. U stropu se odtahuje cca 2/3 až 3/4 množství vzduchu, v zóně pobytu zbývající 1/3 (1/4) celkového odtahovaného vzduchu. Teplota odtahovaného vzduchu slouží jako řídící pro systém M+R.

↑ Zpět na seznam přednášek

Velkoplošné kanceláře, stropní: anemostaty, indukční jednotky a štěrbinové vyústky v provozu

Distribuce vzduchu a obrazy proudění mají zásadní vliv na funkčnost celé vzduchotechniky i na kvalitu vnitřního mikroklimatu. V praxi jsou však nad kancelářskými pracovišti často používány stropní anemostaty s nevhodně řešenou čelní deskou a stropní indukční jednotky(IJ) v nevhodném uspořádání, které nedokážou zajistit optimální obrazy proudění v pobytové zóně. A dost často i nevhodné umístění odtahových vyústek v prostoru. Důsledkem jsou typické chyby ve funkci systému VZT:

• průvan v místě pobytu osob,
• nedostatečně větrané části prostoru,
• snížený tepelný i hygienický komfort.
• nasávání teplého konvekčního proudu od otopných těles přímo do odtahu vzduchotechniky,

Tyto nedostatky nevznikají samotnou existencí stropních anemostatů/IJ, ale zvolenou nevhodnou konstrukcí a nesprávnou volbou umístění vzhledem k požadovaným obrazům proudění vzduchu. Projekt, který obrazy proudění neřeší nebo je řeší pouze formálně, nemůže zajistit komfortní a funkční vnitřní prostředí.

• Doporučení: Proč NE stropní anemostaty se svislým výdechem nad lidmi:
  Stropní anemostaty se svislým proudem vhánějí vzduch přímo dolů do pobytové zóny. To vede k několika problémům:
• Vznik lokálního průvanu
  I při relativně malé rychlosti (0,15–0,25 m/s) je proudění na hlavu, krk a ramena vnímáno velmi nepříjemně.
• Rychlé ochlazování exponovaných částí těla
  Typické potíže: ztuhlý krk, bolesti hlavy, nachlazení, podráždění očí.
• Psychologický efekt
  Člověk podvědomě očekává proudění spíše z boku než shora → svislý proud je vnímán rušivěji.
• Problém zejména v tichých prostorech
  Kanceláře, ložnice, učebny, ordinace – zde je citlivost na proudění nejvyšší.
• Shrnutí:
  Stropní svislý přívod je vhodný spíše pro prostory bez trvalého pobytu osob nebo s vysokými stropy a velkým mísícím objemem.
• Vhodnější alternativa: boční přívody s přilnutím ke stropu
  Lepší řešení je přívod vzduchu, který:
  • Vede proud vodorovně nebo šikmo
  • Nechá vzduch přilnout ke stropu (Coandův efekt)
  • Do pobytové zóny vstupuje až zpomalený a promíchaný
• Typická řešení:
  • Aemostaty s bočním proudem
  • Štěrbinové (lineární) vyústky u fasády / oken
  • Nástěnné vyústky s horizontálním proudem
    Výhody:
  • Minimální riziko průvanu
  • Rovnoměrné promíchání vzduchu
  • Vyšší tepelný komfort
• Přirozená analogie v přírodě:
  • Vítr obvykle nefouká shora na hlavu
  • Proudí horizontálně nebo šikmo
  • Je rozptýlený a proměnlivý
• Dobře navržená VZT by se tomuto chování měla co nejvíce přiblížit.
  Praktické doporučení pro projektanty a investory
  • Nikdy neumísťovat svislý stropní výdech přímo nad:
  • pracovní stůl
  • sedací soupravu
  • postel
  • Upřednostnit boční / vířivé řešení i za cenu mírně vyšších nákladů.
  • Hlídát rychlost vzduchu v pobytové zóně:
    Podle českých hygienických předpisů a technických norem se v pobytové zóně hodnotí tzv. operativní rychlost proudění vzduchu, která nesmí vyvolávat pocit průvanu.
    Doporučené (mezní) hodnoty rychlosti vzduchu v pobytové zóně pro prostory s trvalým pobytem osob (byty, kanceláře, školy, ordinace apod.) platí orientačně:
    • Zimní období: max. 0,20 m/s
    • Letní období: max. 0,25 m/s
      Tyto hodnoty vycházejí z hygienických požadavků i z normových kritérií tepelného komfortu (např. dle ČSN EN ISO 7730).
• Doporučení z praxe (komfortní návrh)
  Ačkoliv jsou výše uvedené hodnoty přípustné, pro kvalitní komfort se běžně navrhuje:
  • 0,10–0,15 m/s v pobytové zóně
    Tím se vytváří rezerva proti lokálním špičkám rychlosti a subjektivnímu vnímání průvanu.

U stropních indukčních jednotek
je pro jejich správnou funkci kriticky důležitá jejich vzájemná dispozice. Ideální stav nastává, když vystupující proud vzduchu může bez překážek doproudit až k nejbližší stěně, kde se díky tzv. Coandově efektu „přilepí“ a podél ní plynule klesne k podlaze. Problém nastává v situaci, kdy jsou jednotky umístěny nevhodně proudem vystupujícího vzduchu proti sobě – rovnoběžně vedle sebe). Vystupující proud vzduchu z jedné jednotky v takovém případě „narazí“ do proudu z protější jednotky. Toto střetnutí funguje jako neviditelná stěna, která oba proudy donutí k prudkému obratu směrem dolů, přímo do pobytové zóny. V tomto místě pak vzniká vertikální proud o rychlosti, která značně překračuje doporučené limity pro vnitřní prostředí. Zatímco povolená maximální rychlost proudění v pobytové zóně je 0,25 m/s, při tomto jevu byly naměřeny hodnoty v rozmezí 0,5 až 0,8 m/s, což již uživatelé pociťují jako velmi nepříjemný průvan. (Viz Obr. dole)

U štěrbinových vyústek
v převážné většině problémy s obrazy proudění a nedoržením požadovaných rychlostí v pobytové zóně nenastávají. Tyto vyústka se ve většině případů instaluji do stropu o oken, stěn, a pod. s nastavením produ vzduchu na tuto stěnu, okno.

Technický popis koncepčního návrhu VZT – Studie.
Tato studie řeší větrání a klimatizaci velkoplošné kanceláře s důrazem na ideální regulaci tlaku, průtoku a eliminaci průvanu v pracovní zóně, včetně umístění zdrojů tepla, chladu a přívodu čerstvého vzduchu. Systém kombinuje centrální přívod vzduchu s lokálními prvky úpravy mikroklimatu.
1. Regulace množství vzdućhu z/do centrální stoupačky a distribuci (Přívod a Odtah) v prostoru kanceláře
Přívodní větev: Primárně je regulován přívod do podlaží na konstantní přetlak (v diagramu čidlo P). Tento způsob je nezbytný při osazení odběrů s proměnlivým průtokem (VAV boxy), aby se zamezilo vzájemnému ovlivňování větví. Pokud jsou v prostoru stropní indukční jednotky, je regulace na konstantní přetlak v místě napojení na stoupací větev povinná. Pouze v případě výhradně konstantních odběrů lze regulovat na stanovené množství.
Odtahová větev: Je řízena v režimu „master-slave“ podle množství přiváděného vzduchu (čidlo V). Tato regulace udržuje stanovenou tlakovou bilanci (zpravidla mírný přetlak proti infiltraci), přičemž je nutné matematicky korigovat (přičítat/odečítat) průtoky z dalších zařízení, jako jsou lokální odtahy ze sanitárních zařízení nebo kuchyněk.
Vnitřní rozvody: Systém rozlišuje mezi variabilním průtokem (např. zasedací místnosti řízené dle CO2 a přítomnosti osob) a konstantním průtokem pro ostatní stabilní zóny odběrů. Přívod čerstvého vzduchu je vždy vhodné realizovat samostatně až ke koncovému elementu/vyústce. Neni tak vázán na chod např. FCU a je trvale celý prostor provětráván čerstvým vzduchem. Navíc neni nutné provozovat FCU když neni nutné chladit, event. ohřívat vnitřní vzcuch.
2. Vnitřní mikroklima a distribuce v místnosti. Je znázorněna nevhodnost stropních anemostatů: Standardní umístění anemostatů s proudem vzduchu kolmo k podlaze uprostřed stropu je vyhodnoceno jako nevhodné. Způsobuje vznik průvanu přímo v pracovní zóně a zhoršuje tepelný komfort osob. Ideální distribuce čerstvého vzduchu je u fasády:
Přívod: Doporučuje se instalace lineární štěrbiny (ideální stav) nebo anemostatu s jednostranným prouděním u vněší stěny s oknem, směrem k oknu. Tento proud vzduchu efektivně eliminuje tepelnou zátěž (zisky i ztráty) od fasády.
Zdroje tepla a chladu: Vše je vhodné umístit u okna. Tepla pod oknem, chladu nad oknem.
Otopné plochy: radiátory, konvektory, FCU
Zdroje chladu: jednotky FCU (Fan Coil Unit).
Sání FCU: Pro zajištění cirkulace „čistšího“ vzduchu se doporučuje umístit sání jednotky minimálně 60 cm nad úroveň podlahy.
Odtah: Pro zajištění účinného příčného větrání musí být odtahové mřížky umístěny na opačné straně místnosti (ve vnitřním traktu). Tím dochází k proplachování celého prostoru a efektivnímu odvodu škodlivin – příčné větrání.
Měření a regulace
Pro komplexní a energeticky efektivní řízení mikroklimatu je nezbytná instalace čidel, která umožňují dynamicky reagovat na aktuální zátěž v prostoru:

• Teplota T (°C): Slouží pro ovládání výkonu otopných ploch, konvektorů nebo FCU jednotek.
• Relativní vlhkost RV (%): Klíčový parametr pro komfort a zdraví (ideálně 35 Zima–60 % Léto). Čidlo slouží k ovládání zvlhčování nebo odvlhčování v centrální jednotce.
• Koncentrace CO2 (ppm): Hlavní indikátor kvality vzduchu a přítomnosti osob. Na základě této hodnoty systém plynule mění intenzitu větrání (průtok vzduchu), event. mimo jíné k ovládání spínání.
• Ovládání spínání: V základě od časových programů. V dalším kroku logika systému využívá data z čidel pro spínání/polohy jednotlivých akčních členů (ventily topení/chlazení, otáčky ventilátorů FCU, polohy klapek VAV boxů, obsah CO2, přítomnost osob).
• Nutnost: „Nulové pásmo energie“ při regulaci teploty v prostoru. Žádaná teplota pro požadavek na chlazení musí být vždy o cca 2K (°C) větší jak žádaná teplota pro vytápění. Zdůvodnění:
  Zamezení cyklování (Souboj systémů): Bez tohoto pásma by nastala situace, kdy by vytápění vyhřálo místnost na žádanou teplotu, ale kvůli setrvačnosti by ji mírně překročilo. Chlazení by to vyhodnotilo jako požadavek na start a začalo by prostor ochlazovat. Tím by vznikl nekonečný cyklus, který extrémně plýtvá energií a opotřebovává zařízení.
• Příklad správného nastavení v regulátoru:
  • Pokud je preferovaná komfortní teplota 22 °C zima a 24°C léto, regulace by měla být nastavena následovně:
  • Žádaná teplota pro vytápění 22°C. Vytápění vypne při dosažení této teploty.
  • Žádaná teplota pro chlazení 24°C. Chlazení sepne až při překročení této hodnoty.
  • Nulové pásmo energie: Rozsah mezi 22 °C a 24°C, kdy systém nečerpá žádnou energii na úpravu teploty a pouze pasivně větrá čerstvým vzduchem. Jednotky FCU moho být v klidu/vypnuté.
• Regulace množství vzduchu na VZT jednotce:
  Otáčky přívodního a odtahového ventilátoru jednotky, které zajišťují požadované množtví přívodního/odtahového vzduchu musí být jen takové, aby jeden z regulátorů na patrových odbočkách byl otevřen min. na 90%. Otáčky přívodního ventilátoru dle regulátorů na přívodu do patrových rozvodů. Otáčky odvodního ventilátoru dle regulátorů na odtahu z patrových rozvodů. Tzv. „Regulace na otevřený ventil“. Viz obdoba: Problematika čerpadel s řízenými otáčkami oběžného kola, kde je tato funkce podrobně popsána, včetně regulačního algoritmu.

---

Technická poznámka k instalaci:
Aby systémy MaR pracovaly korektně a nedocházelo k chybám v měření (např. ovlivnění průvanem nebo sáláním z monitoru), doporučuje se umisťovat čidla do výšky cca 1,5 m nad podlahu na vnitřní příčky, mimo dosah přímého proudu vzduchu z přívodních vyústek a mimo zdroje tela a chladu.

ZÁVĚR
Způsob distribuce vzduchu v prostoru je velmi důležitý. Rozhoduje o kvalitě mikroklima v prostoru, s dopadem na energetickou náročnost celého zařízení. Někdy stačí jen malá úprava systémového prvku (např. posunutí nasávacího otvoru pro indukci u IJ) nebo zapojení rozvodů (škrcení na místo přepouštění), jindy zase využití do té doby nevyužívaného prostoru pro VZT (prostor podhledu v místnosti) a zvýší se spokojenost s klimatizací jako celku a ušetří značné prostředky na energie např. je požadováno menší množství vody/vzduchu, které můžeme regulovat dle zátěží apod.

↑ Zpět na seznam přednášek

Možnosti MaR ve snižování spotřeby energií, projekční chyby

Přednášky Sympozium INHOB 2014

Vliv na spotřebu energií má z hlediska vlastního provozu:
– Projektant
– Realizační firma
– Provozovatel zařízení
Z hlediska vlastního zařízení:
– Technologické systémy VZT + RTCH
– Měření a regulace

Projektant:

• Volit systémy, které umožní regulovat množství vzduchu dle vnitřních zátěží (teplota, vlhkost, škodliviny) nebo dle vnitřní kvality vzduchu (např. CO₂)
• Volit takovou distribuci vzduchu v prostoru (např. „Příčné větrání“), která umožňuje minimalizovat množství přiváděného vzduchu se zachováním maximálního pokrytí ztrát a zisků a pohody mikroklima
• Pokud je nezbytné zajistit „provětrání prostoru“ s požadovanou výměnou vzduchu, volit systémy s ekonomickým směšováním čerstvého vzduchu a tím minimalizovat energii na úpravu čerstvého vzduchu, jehož množství je proměnné
• Dělit zařízení do zón a tyto zóny ovládat ( zapínat přívod vzduchu ) přímo přítomností uživatele nebo požadavkem od technologie (kontakt od technologie, obsah CO₂)
• Navrhnout zařízení tak, aby šlo využívat programy pro optimalizaci:
  • Optimalizace času startu
  • Zátop
  • Ekonomické směšování
  • Rekuperace, atd.

Některé konkrétní příklady:
Kde správně při větrání čerstvým vzduchem s proměnným množstvím vzduchu dle CO₂ umístit jeho snímače, distribuce vzduchu, problémy ve strojovnách, …

↑ Zpět na seznam přednášek

Problematika čerpadel s řízenými otáčkami oběžného kola

Přednáška Sympozium INHOB 2013

Přednáška řeší, jakým způsobem instalovat a regulovat otáčky čerpadel v rozvodech tepla a chladu s cílem maximální spolehlivost dodávky médii, zajištění vyvážení okruhů a minimum spotřeby čerpací práce.

Ideální stav: Regulace na otevřený ventil:

↑ Zpět na seznam přednášek